O schod výše

 

Dnes ráno byly schody o jeden schod delší. Poznala jsem to podle toho, že jsem se zastavila na místě, kde jsem se nikdy předtím nezastavila.

Na posledním schodu seděl. Vedle sebe měl papírový sáček.

„Co v něm máš?“

„Všechna ta málem.“

„Jaká?“

„Málem jsem ti zavolal. Málem jsem zůstal. Málem jsem to řekl. Málem jsem se vrátil.“

„Je jich tolik?“

Usmál se.

Posadila jsem se vedle něj. 

Jedno málem tiše vyklouzlo ze sáčku, kutálelo se po schodech a cestou se proměnilo v někdy příště.

Dlouho jsme se za ním dívali.

Pak mi podal sáček.

„Podrž ho chvilku.“

„Kam jdeš?“

„Jen o schod výš,“ řekl. „Podívat se, jestli tam nezačíná zítřek.“